Má cheer kariéra

24. října 2016 v 22:02
Ahoj všichni! Dnes pro vás mám svůj cheer příběh, jak jsem se k tomuhle sportu vlastně dostala... Chtěla jsem vám říct i co to vlastně je, ale trochu se mi to protáhlo, takže určitě přístě. :D



Ahoj všichni.

Dneska bych se s vámi chtěla podělit o svůj cheerleadingový život. Jak si asi vzpomínáte, už jsem se zmiňovala, že dělám sport zvaný cheermeading. No, tady je tedy můj chórový příspěvek, kde se dozvíte, jak jsem začala a co to vlastně je.

Můj příběh

Přišla jsem na střední školu do prvního ročníku a seznámila se se spoustou nových lidí. Mezi nimi byli i dvě kamarádky, pro nás to budou E. a N.. Jednou jsem takhle náhodou seděla a bavila se s jejich skupinkou, když říkali, že dnes jdou opět na cheer. Já se o tento sport zajímala už něco kolem dvou let, takže jsem okamžitě ožila a vyptávala se, kam jdou, kde to je, kolikrát už tam byly atd.

Nakonec jsem se s nimi domluvila, že mě ten den vezmou s sebou. No, z domova jsem to nestíhala a ujel mi autobus, takže na mě na smluveném místě nečekaly a já se vydala na vlastní pěst přes celou Prahu, doufajíc, že se prostě nikde neztratím.

Když jsem zdárně dojela ke škole, kde tým trénoval, šla jsem špatným vchodem, no naštěstí jsem potkala nějakou hodnou paní uklízečku, která mě navedla správně. No, a byla jsem na svém prvním tréninku.

Ono je to jednoduché, přijít si jen tak na trénink. Jenže můj první byl zrovna dvouhodinový kondiční trénink s Ondrou, a věřte mi, to nechcete. Tolik námahy jsem snad ještě do té doby nezažila. A víte, co bylo ještě lepší? Můj druhý trénink vypadal stejně. Já se ale nevzdala a další tréninky už byli v pohodě. Nejdřív jsem zkoušela partneřiny s fakt namakanými kluky, no, spíše už opravdu muži, a pak jsem se opravdu stala členem týmu Falcons.


JNS Falcons

V té době už v týmu bylo kolem patnácti až dvaceti holek, já samozřejmě ani jednu neznala. Ale učila jsem se nové věci a byla hrozně nadšená, že konečně opravdu dělám ten sport, co jsem o něm tak dlouho snila. Přišla první soutěž, Spirit cheer cup, kterou jsem si náramně užila a já byla opravdu spokojená. Spirit je soutěž s kategorií story, kde si tým vybere nějaké téma a s ním vystupuje (kostýmy, hudba atd.). My měli Alenku v říši divů, no, bylo to prostě fajn.






Poté přišel dlouhý čas trénování, během kterého tak nějak opadl můj nováčkovský úspěch. N. skončila a já v týmu neměla úplně kamarádky, no, bylo to těžké období.

Pak jsme měli jakousi Vánoční přehlídku (oficiálně to byla benefice show), takovou srandu pro děti, na které se přišli podívat rodiče, no aby to vypadalo lépe, vystupoval u nás Pavel Callta. K čemuž se pojí docela vtipná historka.


Byl skoro konec večera, on měl odehrané všechny písničky a zjevně zpěchal inkognito domů. No nijak se mu nedivím, malé holčičky ho zbožňují. Každopádně já měla po vystoupení a zrovna jsem se převlékla do normálního oblečení. No a jak jsem pak šla do šaten pro telefon, nebo tak něco, ve dveřích jsem se nesrazila s nikým jiným než vysokým klukem s kytarou na zádech a kapucí mikiny naraženou v čele. A co Annie udělala? Usmála se a nechala ho projít. :D






Pak přišel nový rok, a v podstatě pořádný začátek sezony, všechny soutěže jako Roller coaster cup, Mistrovství ČR a podobně…






Navíc byla soutěž v německém městě Bottrop, přímo v zábavním parku Movie park, kde jsme byly tři dny a bylo to vážně super. Byla to zároveň poslední soutěž Falcons jako takových, protože po ní nás čekalo spojení s JNS Phoenix.


JNS Phoenix

Já osobně se toho docela obávala, protože jsme celkově měli za to, že ty holky jsou mnohem lepší, než my. No, u některých to byla pravda, ale rozhodně ne u všech, navíc jako tým se také rozpadaly, takže naše spojení všem tak nějak prospělo.

Pak přišla soutěž Safari cheer cup, což měla být první soutěž nových Phoenix. I když holky soutěž vyhrály, mě a E. odtamtud vyřadily, protože jsme v té době musely na biologický kurz se školou.
Pak přišel konec roku a zároveň sezony.


Nová sezona

Tuhle sezonu jsme přišli a asi po měsíci E. skončila v týmu. To znamená, že já jsem teď v tom týmu tak nějak sama, i když vím, že těm holkám v postatě většinou nijak nevadím. Sice na mě občas nadávají, ale za to asi můžu já, když něco nedělám pořádně. :D

Chystá se soutěž Spirit cheer cup, kam nakonec nejdeme, i když jsme pod hrozbou padesáti kliků za každou museli vymyslet témata, v jejich duchu bychom vystoupení udělaly.

Přesunuli jsme se do malé tělocvičničky v jiné škole, protože ta, kde jsme trénovali, se rekonstruuje a doufáme, že příští rok už budeme mít vlastní halu.

Chystáme se na Mistrovství Evropy, které je letos v Praze a chceme jít do levelu 6, což znamená, že musíme natrénovat spoustu nových skillů, baskettosů, výhozů, otáček, salt, akrobacie a podobně, abychom vůbec měli šanci.

Z toho důvodu jsem se tenhle víkend zúčastnila Cheer weekendu s UCA, kde jsme trénovali stunty a piramidy, mám hned několik zranění, ale to nevadí, zásadní je, že mi trenérka řekla, ať si opravdu dobře rozmyslím, jestli chci překonávat svůj strach z pádů, nebo raději skončit, protože tohle prostě budu muset dělat. A já se cheeru nechci vzdát jen proto, že se o sebe bojím.



Se spoustou pozitivního povzbuzení


Vaše Annie xx
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Linda Linda | 18. ledna 2017 v 23:00 | Reagovat

Boty na kolo, Ponožkoboty https://www.elementstore.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama