Návrat do školy

15. října 2016 v 18:42 |  Deníček
Ahojky, dneska tu mám pro vás menší příspěvek o mém hektickém návratu do školního roku...



Ahoj všichni!


Dnes bych se s Vámi ráda podělila o dramata a problémy mého návratu do školy. Znáte takové to, když máte pocit, že se všechno špatné děje jen vám? No, tak myslím, že u mě vám po tomhle bude jasné, že to nemůže být jen můj pocit.
Začalo to přestupem kamarádky mé kamarádky. Byla na obchodce, a tak nějak se rozhodla zopakovat si u nás druhák. Zkoušky dělala už v průběhu prváku, některé. Jenže spoustu jich dělala až o prázdninách. S každými dalšími, co se jí povedly, jsem se musela čím dál víc obávat, že skončí u nás ve třídě.

No, nakonec ta moje kamarádka den před začátkem školy napsala do skupiny naší třídy, že k nám ta její kamarádka jde a mě to oznámila až potom. Což znamenalo, že já si nebudu mít s kým sednout. S nikým jiným jsem si tam moc nerozuměla a všichni spolu chtěli sedět jako vloni, navíc to byl poslední den prázdnin, kdy jsem se snažila sehnat někoho, kdo by si se mnou sedl. No prostě horor na druhou.

Samozřejmě jsem to kamarádce vyčítala, ale nemohla jsem s tím nic dělat. A ona si samozřejmě sedla s ní, protože přece je tam nová a je to její nejlepší kamarádka.

Takže já teď sedím opuštěná v zadní lavici za klukama, co měří dva metry, a nemám nikoho, kdo by se tam se mnou chtěl bavit, protože mě prostě nemá nikdo rád. Nemám nikoho, s kým bych mohla pracovat ve dvojici, a že takových prací dostáváme hodně. Navíc jsem se k nim ještě musela přidat na projekt na IKT, kdy máme vymyslet návrh zlepšení nějakého místa. No přijde vám tohle fér?

Nechci vypadat, jako že se prostě hrozně lituju, ale vážně mě to tam deptá. Zbývá mi jen doufat, že si příští rok třeba zase sedne se mnou a ke kamarádkám, které seděly před námi, také jim prý chybíme. Kéž by se nic takhle neměnilo. Navíc se nám změnili asi čtyři profesoři a je to fakt mazec. Prostě potřebuju oporu ve spolusedící, kterou nemám. Ach jo.



No a teď, když jsem si postěžovala (zase) bych ráda napsala, že jsem vám o tom chtěla říct už na začátku školního roku, spolu s mými dojmi z cheerleadingového soustředění a tak podobně, ale tak nějak jsem to nestihla, což rozhodně není moje vina. :D Každopádně to míním napravit a tak nějaký ten cheerleadingový příspěvek snad vyjde co nejdříve.


Zatím ahoj

Vaše smutná Annie xx
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama