Rodinná dovolená a jiné trable

12. srpna 2017 v 21:03
Malý záznam z mojí rodinné dovolené na Moravě. Zatím ten snad nejpromakanější článek, co jsem napsala. :D




Ahoj všichni.

Tak jsem tu po té delší době zas. Není to tím, že bych byla nějak hrozně časově vytížená (obzvlášť, když jsem strávila celý červenec doma), nebo bych se konečně zamyslela, co chci vlastně sakra dělat se svým uplývajícím životem, ale spíš tím, že stejně jako asi téměř všichni v tomto prázdninovém období prokrastinuji. Nevím, jestli se tomu dá říkat přímo prokrastinace, když není v podstatě nic jiného, co byste místo toho měli dělat, ale co už.

Je to chvilka (a tentokrát opravdu jen chvilka!), co jsme se vrátili z rodinné dovolené, a přestože jsem si to samozřejmě velmi přála, nevydali jsme se ani do Itálie, ani do Španělska, nedej bože na Bali, nýbrž do Jeseníků. Jo. Do hor bez sněhu místo k moři.

Nakonec to ale byla fajn dovolená plná super zážitků, o které bych se teď s vámi ráda podělila.


Pátek

Prvního dne jsme se vydali na túru na Medvědí horu, která vypadala tak, že jsme se nahoru nechali vyvést lanovkou (šíleně drahou) a dolů jsme se vydali pěšky. Ovšem já, když už jsem tu, chci vidět a zažít úplně všechno, co se nabízí, takže když už jsme na tom kopci byli, vydali jsme se na mou žádost na ten vedlejší, kde se nachází horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Celý den střídavě pršelo a foukalo, ovšem já měla svou svítivě oranžovou pláštěnku, takže jsem si z toho nic moc nedělala. Sice byla ona pěší cestička podstatně rozbahněná, to nás však nezastavilo, abychom se na vyhlídku Dlouhé Stráně nakonec zdárně vydrápali. Prošli jsme se kolem horní nádrže, prohlédli si hory a Praděd okolo a vydali se minibusem za 50Kč na osobu zase zpět k lanovce. Odtamtud jsme se dali pěšmo zase dolů, což byli sice jen čtyři kilometry, ale z kopce a moje maminka nesoucí ukořistěného velkého hříbka si to namířila k zemi (ale jen jednou :-)). Půlku trasy jsme měli společnou s extrémními bikeaři (a je mi jedno, jestli se jim říká nějak jinak), takže o rozptýlení nebyla nouze.
Do našeho pokoje jsou nějak zamilované vosy (které tu asi mají místo komárů), takže jakmile otevřeme okno nebo dveře na balkon, hned tu nějaká je. A to doslova, už jsme se museli zbavit nejmíň pěti.


Sobota

V sobotu jsme navštívili zámek Velké Losiny, dali si k obědu pizzu a zašli do ruční papírny, která je jedna z nejstarších v Evropě a hned druhá v ČR, po té, která byla na Zbraslavi (což je zajmavý, protože odtamtud jsem) a teď je jediná fungující v republice. Taky jsme zajeli na nákupy do Šumperku, kde je velké Sportisimo (což je taky téměř to jediný, co tam je) ale ve kterém nemají jedny jediný Nike pro, což je takový nepsaný dresscode cheerleaders.


Neděle

V neděli byl "odpočinkový" den, takže jsme ho zahájili bowlingem, pak jsme šli na brusle/penny board, kde jsme zjistili, že mám na svých bruslích stále místo koleček nože na led, protože jsme šli na brusle se školou, kdysi, a já je stále nevyměnila, takže jsem jezdila na ségřiných, a zakončili jsme to bazénem s vířivkou. Jakýkoliv volný čas (před a po denním programu) je vyplněn rodinným Unem, což se týká i tohoto večera, a nakonec jsme si pustili Velkého Gatsbyho s Leonardem diCapriem, na který se podle mojí profesorky českého jazyka rozhodně nemáme dívat.

Taky jsem si při tom krásném sportování na asfaltce za hotelem zlomila nehet, což šíleně bolelo a ještě to vypadalo hůř, než jaké to nakonec je, takže mám zalepený pravý prostředníček a jen tak z něj tu náplast nesundám.


Pondělí

Jediná pondělní akce byla návštěva dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Trochu mě zklamala, protože na rozdíl například od Dalešic, nám jen v "budově" (něco jako špatný podzemní bunkr) ČEZu řekli něco málo k teorii, což už jsem znala, a pak nás vyvezli autobusem k nádrži, kde jsme se podívali na hladinu toho umělého "rybníka" a šlo se domů. Žádné šahání si na turbínu, nebo něco podobně vzrušujícího, ani cesta do podzemí.


Úterý

Úterý byl poslední den naší dovolené, a jelikož já už jsme alespoň dva dny otravovala, že rozhodně musím vyšplhat na Praděd, protože když už někde jsem, musím vidět, zkusit a ochutnat všechno, co můžu, vydali jsme se s tatínkem na dvacetikilometrovou túru vzhůru. Mamču se ségrou jsme nechali doma, a šli. První část byla dost hrozná, do kopce v lese, ale pak už to docela šlo a asi za dvě hodinky jsem seděla v restauraci, kde bylo štěstí vůbec najít nějaké volné místo. Dala jsem si smažák s hranolkami, pak se ještě prošla po rozhledně, a vydali jsme se na cestu zase domů, která už měla být lepší. No, nejdřív byla ta modrá turistická stezka opravdu hezká, dokud nedošlo na strmé kamenné římsy a ztrouchnivělou lávku metr nad potočním vodopádem, bez zábradlí a s chybějícími prkny. Ovšem zdolala jsem to řádně a ještě jsme se vrátili akorát v čas na večeři, kterou následovala ještě partička bowlingu.

Jo, a taky jsem si tam pěkně spálila ramena, která mám červená doteď (spolu s bílými liniemi tílka a ramínek od podprsenky...).


Report z dovolené

  • Pokořila jsme dva vrcholy kopců (a to nepočítám ty, které jsme přelezla, abych se tam dostala).
  • Snědla jsem tři točené zmrzliny, čtyři párky v rohlíku, dvě pizzy a jeden zmrzlinový pohár.
  • Bylo mi jednou špatně po večeři (té první) a jednou po snídani (té následující).
  • Navštívila jsem jednu elektrárnu (když nepočítám ty větrné, co jsme kolem nich chodily), jeden zámek a jednu ruční papírnu.
  • Vypila jsem tři půllitrové lahve sladkých limonád.
  • Asi čtyřicetkrát jsem hrála Uno, a z toho asi jedenáctkrát vyhrála.
  • Sedmkrát jsem hrála bowling, a z toho čtyřikrát vyhrála (což u nás doma není žádný zázrak), přičemž jsem dosáhla osobního rekordu 126 bodů.
  • A jednou jsem se spálila na sluníčku.
A nakonec mám ještě pár fotek...









Tak zase přístě
Vaše Annie xx
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Girl From Your Neighborhood Girl From Your Neighborhood | Web | 17. srpna 2017 v 13:22 | Reagovat

Šumperk.. Tam chodím do školy:D (Bohužel) Já túry nesnáším, takže se nedivím, že jsem byla na Pradědu jednou a to, když jsem měla 3 roky:D Na Dlouhých Stráních jsem taky byla a souhlas, je to fakt nudná exkurze, většinou jsem spíše prokecala s kamarádama, protože jsem tam byla se školou tenkrát:)

2 Annie Annie | Web | 10. září 2017 v 8:20 | Reagovat

[1]: Já taky nejsem žádná velká vyznavačka turistiky, ale když už jsem tam byla, říkala jsem si že to prostě musím vidět. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama